Expedice do národních parků Lurku

RAVENSBURG, Meknijsko-Lurk

Běžnou součástí aktivit organizací dnes již bývalého lurkského ministerstva byly inspekce území národních parků Lurku. Ačkoliv běžné trasy těchto inspekcí většinou zabloudily pouze do území kantonu Lurkské Krkonoše a pokaždé zjistily že návštěvníci zde k přírodě šetrni nejsou, neobvyklejší návštěvy do ostatních částí Lurku přinášely velmi milá překvapení.

Již tomu bude týden co pod záštitou Meknijsko-Lurkského ministerstva Životního prostředí proběhla kontrola území kantonů Podlurksko-Neksko a Lorynsko, ve kterých se nachází Národní park Poneksko, největší z národních parků v Lurku. Se svým územím 50 hektarů meandrů, rybníků a unikátních výhledů je ihned jasné, že si toto území ochranu zaslouží. Autor by se zde mohl pokusit rozplývat krásou místní přírody, ale účelem tohoto článku je pojednat o stavu NP Poneksko a o průběhu expedice.

Ve večerních hodinách byla vypravena historicky poprvé elektromotorizovaná výprava (na elektrické koloběžce) po hranicích České republiky směrem k Lurkské části Meknijska. Dojezd proběhl hladce, elektrické vozítko plnilo parametry úkolu nad očekávání. Stavy první i druhé dálnice, které křižují i delimitují území národního parku byly vynikající. Prvním bodem kontroly je nepojmenovaný nový rybník, který v minulých letech měl výrazně nižší hladinu. Pojmenování tohoto rybníku by mohlo být ponecháno na čtenářích, zdá se, že ani žádný běžně používaný název nemá. Rybník využívá místní vodní ptactvo k živobytí a bylo zde spatřeno v důstojném počtu.

Další zastávkou při kontrole byl Svépravický potok, který zde ústí do řeky Než (Rokytky). Běžně tento potok nestojí skoro ani za zmínku, teče velmi pomalu a vodu by v něm člověk snad ani nedohledal. Inu, tento rok jak mnohému i zde bylo jinak.

Čtenářům primárně ze střední Evropy budou povědomé snímky extrémního počasí posledních měsíců. Přívalové deště, silný vítr a všechny s tímto spojené neduhy. Lurku se taktéž samoztřemě nevyhnuly. Již zmíněná zvýšená úroveň toků, či popadané stromy.

Vozítko bylo složeno, táhnuto pod stromem, a následně rozloženo. Alternativní cesta pro cyklisty byla příliš bahnitá pro navigaci tímto vozítkem. Nedlouho poté zapadlo Slunce.

Západ Slunce byl znakem pro ukončení expedice, byl čas návratu. Směrem zpátky do Ravensburgu, odkud se expedice vydala, bylo pořízeno několik dalších fotek a poznatků.

Pískovna zde stále je a stále je nádherná. Běžným využitím je rekreace a rybaření, spatřeno kolem ni bylo několik lidí i v tuto pokročilou hodinu v pracovní den.

Poblíž samotné řeky Nek, či spíše jejích slepých ramen a mokřadů se zvedala oblaka komárů. Místní drobné ptactvo nebude mít nouzi o jídlo.

Cesta tímto územím byla pro vozítko náročná, zapadalo do bahnité cesty. I přes tyto problémy se vždy vlastní silou z těchto problémů dostalo.

Koncem výpravy se již začala objevovat zpevněná panelová cesta spolu s hranicí s Českou republikou. Výprava přišla především s poznatkem, že jižní část Lurku je výrazně čistější a je vděčná místním turistům za šetrný přístup k části skutečné přírody uprostřed velkého města.

Výprava skončila úspěšně a bude brzy zopakována, tentokrát více směrem do Lorynska.