Krize po třech letech
7 minuty
Mikronacionální válka. Některým se vybaví airsoftkové bitky mezi armádami jednotlivých států, většině však pouze zbytečné hádky nijak nepřispívající k rozvoji mikronacionalismu. Je proto zajímavé, že Stát Gymnázium, dnes jeden z nejznámějších mikronárodů českého sektoru vděčí této své pozici právě mikronacionální válce.
Nejprve však je potřeba podívat se na stav mikronacionální komunity ke konci roku 2017, v dobách, kdy se Socialistický stát Gymnázium potýkal s neaktivitou, a jeho představitelé neměli jakékoli tušení o existenci české mikronacionální komunity. Během posledních měsíců roku 2017 působily v české mikronacionální komunitě především tři mikronárody, Vznešená republika Lurk, Meknijské mékství a Moravská republika. Poslední jmenovaný stát si podle teorie státních vrstev nárokoval celou oblast Moravy a českého Slezska, a moravský prezident František Otta Šindelář také v historii řídil celou řadu fiktivních projektů, mimo jiné Svaz sovětských socialistických republik. Právě územní nároky Moravy a Meknijska a fiktivní projekty Františka Šindeláře vedly ke vzniku Fyrinie, zcela fiktivního státu, který se ovšem přesto velmi rychle zapojil do české mikronacionální komunity.
V tomto bodě se v české komunitě poprvé objevil i Stát Gymnázium, většinově však byl považován za chatrný mikronárod, jehož existence nebyla odhadována na více než několik dní či týdnů. To se také projevilo na změně struktury Unie mikronárodů střední Evropy, která po žádosti o vstup Státu Gymnázium zavedla pozorovatelské členství jako první krok k získání plného členství.
28. ledna 2018 se do mikronacionální komunity připojil František Koblanský jako představitel Novoměstské republiky. Pan Koblanský se okamžite začal ohrazovat proti moravským nárokům, tvrdíce že se nejedná o mikronárod. Lukáš Čuřík, představitel Fyrinie však panu Koblanskému nepříliš přesně sdělil, že i fiktivní státy lze považovat za mikronárody. 31. ledna se tak František Koblanský prohlásil prezidentem České republiky, načež tajemník Unie mikronárodů střední Evropy Naemal Namul-den doporučoval členským státům nezahajovat s Českou republikou diplomacii.
Hned následujícího dne, 1. února, oznámil Koblanský existenci Vojsk národního sjednocení, fiktivní armády bojující na území Podkarpatské Rusi za její odtržení od tehdy již zaniklého Šindelářova SSSR. Přestože toto fiktivní uskupení nepředstavovalo žádnou hrozbu pro suverenitu Státu Gymnázium, ministr zahraničí Tomáš Falešník doporučil prezidentu Adamu Pivetzovi vyhlásit mobilizaci, k čemuž došlo ještě toho dne ve 12:54. Zda měl prezident pravomoc mobilizaci vyhlásit je dodnes diskutováno, především protože v roce 2018 neexistovaly žádné dokumenty zabývající se jednotlivými pravomocemi prezidenta, premiéra a ministerstev. Ve 23:10 obdobně mobilizaci vyhlásil Dastan Shibil-den, meknijský tyran. Unie mikronárodů střední Evropy se konflikt snažila zažehnat podpisem paktu o neútočení s Čechami (k přečtení zde), ovšem neúspěšně. 4. února prohlásil Shibil-den válku mezi UMSE a Čechami za možnou.
6. února vypracoval Karl Friedrich, přes lurkskou neutralitu, ultimátum (k přečtení zde), které mělo být předloženo Čechám. Ultimátum podepsali Naemal Namul-den za Meknijsko, Albert Flinkmann za Radoslávii, Lukáš Čuřík za Fyrinii a František Šindelář za Moravu. Přestože se ultimátum týkalo i Státu Gymnázium, jeho představitelé nebyli přizváni k podpisu. Ultimátum vyžadovalo, aby do 8. února Čechy uznaly územní nároky členských států UMSE a Moravy, zavázaly nevměšovat se do jejich vnitřního dění a rozpustily Vojska národního sjednocení. Nepředpokládalo se, že Čechy na podmínky ultimáta přistoupí, proto bylo překvapením, když 7. února v 12:23 Čechy na ultimátum přistoupilo. Meknijsko odvolalo mobilizaci, Tomáš Falešník však prohlásil, že do týdne Koblanský ultimátum poruší a Domobrana Státu Gymnázium zůstala mobilizována.
14. února 2018 už byla krize považována za zažehnanou. 10. února UMSE zamítla žádost České republiky o členství, a jedině mobilizovaná gymnaziální domobrana sloužila jako poslední zbytek celé situace. To se však mělo změnit. Ve 13:02 oznámila vláda Čech, že pracuje s Moravskou republikou na vytvoření Svazového státu Čechy a Morava, což Tomáš Falešník i Adam Pivetz shledali porušením ultimáta a v 13:17 prezident Státu Gymnázium bez jakéhokoli předchozího jednání vlády vyhlásil válku České i Moravské republice. I tento čin je dodnes hojně diskutován, především kvůli nedostatečné legislativy ohledně vyhlášení války, většina vlády Státu Gymnázium však zpětně vyhlášení podpořila. Naemal Namul-den vyhlásil neutralitu UMSE, potvrdil však, že Meknijsko se do války zapojí budou-li se oficiální mapy Svazového státu překrývat s územními nároky členů UMSE. František Koblanský se nejprve pokusil domluvit s Františkem Šindelářem na dalším postupu, pan Šindelář ovšem odmítl se v konfliktu za Moravu jakkoli angažovat.
Jelikož nebyla možnost fyzického konfliktu mezi Státem Gymnázium a Čechami, válka probíhala pouze jako konverzace mezi ministerstvem zahraničí Státu Gymnázium a vládou Čech. Přestože každý občan Státu Gymnázium měl již od mobilizace povinnost být připraven bránit stát, život probíhal zcela normálně i po vyhlášení války. Jedinou odchylkou od normality se stal přelet malého letadla (na fotografii již odlétající) nepříliš vysoko nad územím Státu Gymnázium 15. února kolem jedenácté hodiny. Kvůli jasně viditelnému proužku v barvách bikolóry Čech na bocích letadla bylo letadlo z legrace považováno za letoun České republiky, toto nařčení vláda Čech opětovala dezinformací o dvou mrtvých poblíž Sušice, připsaných Domobraně Státu Gymnázium. Toto prohlášení poněkud zkomplikovalo následující jednání. 16. února došlo k dohodě, podle které se měl obnovit status quo, vzniklý Svazový stát Čech a Moravy uznal suverenitu Státu Gymnázium a Stát Gymnázium uznal Čechy a Moravu jako nezávislé entity. Válka oficiálně skončila 17. února v 9:11.
Přestože celý konflikt byl ve své době považován za převážně bezvýznamný, nasměroval Stát Gymnázium k dnešnímu stavu, a bývá občas restrospektivně označován za zřejmě nejvýznamější konfikt v historii českého mikronacionalismu. Svazový stát Čech a Moravy příliš dlouho nevydržel, a rozpadl se 4. března když František Koblanský vyhlásil nezávislost fiktivní Československé republiky poté, co se s Františkem Šindelářem neshodli v otázce uznání územních nároků Radoslávie, trvající v té době již přes rok. Vyhlášení nezávislosti bylo následováno vyhlášení války Moravě, která byla oficiálně ukončena až v květnu 2018. Naemal Namul-den následně navrhl vznik Organizace spojených mikronárodů, která by měla takovým konfliktům předcházet, strukturu organizace navrhl Tomáš Falešník. Československo však spolu s Olilandem, dalším fiktivním státem, vyhlásilo OSM bez předchozí diskuze s ostatními státy, a vytvořilo z toho alternativu pro UMSE, kterou pan Koblanský považoval již za neaktivní.
S květnem také začala upadat aktivita v Meknijsku nebo Moravě, což zanechalo Stát Gymnázium a Československo jako nejvlivnější mikronárody na území České republiky. Přestože oficiální vztahy mezi státy byly neutrální, napětí se obnovilo v září 2018, kdy Stát Gymnázium zrušil uznání Československa s podpisem Wrythské konvence. Československo sice vydalo velmi ostré prohlášení, k další eskalaci již však nedošlo. Zároveň však probíhala de facto „studená válka“, kdy Stát Gymnázium propagoval mezi novými mikronárody UMSE, zatímco Československo propagovalo OSM, která se mezitím stala centrem pro fiktivní státy. Celé to trvalo do 11. července 2019, kdy fiktivní státy hromadně ohlásily zánik, Krležsko pak jakožto nástupce Československa zahájilo na druhé výročí vyhlášení války diplomatický dialog se Státem Gymnázium jako symbolické ukončení celé gymnaziální-československé historie.