Proč islám dělí Stát Gymnázium
4 minuty
V posledních několika týdnech se islám stal snad nejdiskutovanějším tématem v Senátě Státu Gymnázium. Dnes již poněkolikáté zamítl návrh na jeho reklasifikaci z náboženství na ideologii. Jak dokázalo náboženství neprovozované žádným občanem státu ovlivnit jeho vnitřní politiku na více než měsíc?
28. října 2020, několik dní poté, co v Paříži islámský radikál zavraždil francouzského učitele, byl návrh na reklasifikaci islámu jako nebezpečné ideologie místo náboženství poprvé předložen místopředsedou Občanské republikánské strany, Adamem Pivetzem. Kvůli nastávajícím prezidentským volbám, v nichž Adam Pivetz byl zvolen premiérem, a během kterých došlo k dalším teroristickým útokům v Nice a Vídni, byl ale návrh Senátu přednesen až 8. listopadu.
Hlasování se zúčastnilo pouze šest senátorů z 26, a pro přijetí návrhu reklasifikace se kromě nyní již premiéra Pivetze hlasoval pouze jediný senátor, předpokládá se, že tím je předseda ORS Radek Vastl. Premiér pro následující hlasování přednesl dříve vypracovaným ale nikdy nepředloženým návrhem Aktu o omezení přednášení návrhů, který by znemožnil tomu, aby návrh mohl být předložen hned následujícího týdne, byl-li zamítnut. Zároveň ovšem využil skutečnosti, že návrh dosud neplatí, a opět navrh reklasifikaci islámu, tentokrát s větším úspěchem, kdy návrh neprošel o pouhý jeden hlas. Návrh Aktu o omezení přednášení návrhů však Senátem prošel.
Následující týden tedy návrh na reklasifikaci přednesen nebyl a opět se na programu Senátu objevil 6. prosince. I tentokrát návrh neuspěl, opět pouze se dvěma hlasy. V průběhu tohoto hlasování začala sílit kritika nejen návrhu samotného, ale i samotného systému hlasování v Senátě. Předseda Sociálních liberálů, František Prášek, po debatě s místopředsedou strany Ondřejem Chalupkou navrhl zařadit jako nebezpečnou ideologii pouze islamismus a zachovat islám klasifikovaný jako náboženství, argumentoval především tím, že v případě přijetí reklasifikace islámu by jen logické na nebezpečnou ideologii reklasifikovat například i křesťanství, praktikované v nějaké podobě přibližně 20% občanů Státu Gymnázium.
Ani tato verze návrhu neprošla, přestože většina zúčastněných senátorů hlasovala pro jeho přijetí. Důvodem byla absence jak prezidenta Damiana Málka (SL), tak premiéra, situace, která v historii Státu Gymnázium nastala poprvé. Dle ústavy je pro přijetí návrhu zapotřebí, aby pro něj hlasovalo přes 50% zúčastněných senátorů včetně alespoň jedné hlavy státu. Toto dává prezidentovi a premiérovi defacto právo veta, pokud ani jeden nehlasuje pro. Navíc, Málkova neúčast na hlasováních defacto vkládá možnost vetovat návrhy přímo do rukou premiéra Pivetze. Tato skutečnost je často kritizována, především Joelem Novotným (nezávislý), který navrhuje změnit ústavu tak, aby k takové situaci nemohlo dojít.
Na následujícím hlasování, otevřeném 20. prosince, byl pouze návrh Jakuba Svatka (nezávislý), který především kritizuje, že je možné návrh navrhovat prakticky do nekonečna. Navrhoval tedy doplnit akt o omezení přednášení návrhů o článek, který by omezil celkový počet navrhnutí jednoho návrhu na tři. Tento návrh také neprošel, protože premiér Pivetz hlasoval proti jeho přijetí.
Dnes skončilo zatím poslední poslední hlasování v Senátu, ve kterém byl opět přednesen návrh na reklasifikaci islámu. Z celkového počtu deseti hlasů jich bylo pět pro přijetí návrhu, a to včetně premiéra, jeden z hlasů byl ovšem od člověka, který není držitelem občanství Státu Gymnázium. Není jisté, jak k tomuto došlo, předpokládá se, že šlo ovšem jen o administrativní chybu spíše než o aktivní snahu ovlivnit hlasování zvenčí.
Jak se bude situace rozvíjet není možné určit. V lednových prezidentských volbách sice Damian Málek i Adam Pivetz ukončí své mandáty, oba stále ovšem mohou být zvoleni na pozici druhé hlavy státu. Mimo Františka Práška jsou také i ostatní významné postavy na volebních lístcích.